Patman goes Batman to fight the Coronavirus!

bittermeblog

Stay Home and go Batman too 

20200313_163606925_iOS

Why Batman? Today I watched a documentary about the Coronavirus which supposedly originated in bats…  And it got me thinking.

How did Batman actually become Batman?

Bruce Wayne wasn’t bitten by a bat like Spiderman. It was his decision, determination…

Maybe this virus is a wake-up call, a ‘bat-bite’ to all humanity so that we rediscover our superpower – to be Human – kind, respectful and loving.

So go Batman! Watch it, read it, play it… Be Batman, Be Human – call your loved ones, offer help to your friends and neighbours (especially the elderly) but be cautious and eliminate any unnecessary travel and gatherings. Continue reading “Patman goes Batman to fight the Coronavirus!” →

Sebevědomí

bittermeblog

Kdybyste mě poznali před pár lety, nejspíš byste si řekli – “Ta holka má všechno.” A měli byste pravdu. To stejné vlastně platí i dnes. Žiju si snový, v podstatě bezproblémový život. Jenže něco tam dře, něco mě pořád stahuje ke dnu. Jako bych se stala sama sobě nepřítelem. Bylo to tak vždycky? To je dobrá otázka…

Do vínku jsem dostala extrovertní povahu, nakažlivý entuziasmus, schopnost udělat skvělý první dojem. Neměla jsem problém někoho okouzlit nebo zazářit při pracovním pohovoru. Rozhodně mi nechybělo sebevědomí, ale velmi mi chybělo sebe-vědomí. Dříve jsem se se moc nezamýšlela nad tím, kdo jsem a popravdě jsem ani tak moc neřešila dopady svého chování. Často jsem jednala dost neuváženě, nezodpovědně, někdy asi i necitlivě.

Jak moc jsem byla sebevědomá, tak moc jsem byla sebe-NEvědomá.

Continue reading “Sebevědomí” →

Batolecí deprese

bittermeblog

Možná je depka moc silné slovo, možná jsem jen vyčerpaná, možná je to prostě jen náročnější období…

Řekněme třeba, že mi v hlavě zní jakési ‘Batolecí Blues’.

Každopádně něco není tak úplně v pořádku. Něco jsem ztratila… Někde mezi tím ročním nevyspáním, kojením, krmením, přebalováním, rozhodováním o strašné spoustě věcí a tou hromadou strachů všeho druhu… někde tam ztratilo moje mateřství lehkost. Ona tam popravdě nikdy asi tak úplně nebyla, jen občas vykoukla v nějakém záblesku. V těch něhou prosluněných momentech, kdy všechno šlo tak nějak samo a hladce, jsem si připadala jako úplná domácí víla (francouzská fée du logis), co lehce poletuje mezi připravenou snídaní pro všechny, vykouzlí oběd i úsměv na rtech a do parku vyrazí skvěle upravená, s čistě oblečeným dítkem, které vcukuletu slastně zavře očka a spí… Continue reading “Batolecí deprese” →

Leading with lollipops

bittermeblog

How many of you are completely comfortable with calling yourselves a leader?

Drew Dudley asks this question to begin one of my most favorite TED talks. If you have 6 minutes just go watch it now.

If you feel like reading – let me highlight some of his thoughts to you. Yep, it’s pretty much a transcript of his TED talk and I can’t emphasize enough how much this resonates with me and how it profoundly changed the way I interact with people around me. Continue reading “Leading with lollipops” →

Embrace the failure

bittermeblog

Failures are stepping stones, there is no win or lose, only win or learn.

This is how my favorite podcast host Kevin Kruse breaks the ice when he asks his guests to share a time when they failed. They all have a compelling, insightful story to tell. What would I say? I didn’t have much experience with failure and practically none in my professional career. All of that changed when I lost my job. Continue reading “Embrace the failure” →

Come On, Little Soul

bittermeblog

“I am pregnant!” … three words that have the power to change one’s life like nothing else. That Friday morning when I said them to my husband was beautiful, exciting and scary at the same time. For it came at the worst possible timing ever. I was soon to be unemployed, interviewing for new job opportunities. One of them was looking very promising but required a lot of traveling – especially at the beginning. So now what? I knew that first trimester is tricky and things are very uncertain but I decided to be honest and tell the truth even though I was only 6 or 7 weeks in.

Don’t get me wrong, we have both wanted kids and there was a plan; The Plan with The Perfect Timing. And The Plan failed, of course… Continue reading “Come On, Little Soul” →

Jsem polomáma, zatím…

bittermeblog

(This blog post is available in Czech language only. For a shorter version in English, click here.)

Ahoj,

jmenuji se Iva a jsem autorkou blogu BitterMe.blog, který mapuje můj životní boj s mým “zahořklým já” (BitterMe) a hledání cesty k mému “lepšímu já” (BetterMe). Vycházím z principů učení všímavosti (mindfulness), koučovacích technik, pozitivní psychologie, TED talků, podcastů a hlavně vlastních pozorování – jak mi vědomá změna přístupu pomohla vyrovnat se s obtížnými životními situacemi.

Tenhle článek píšu česky, protože je zároveň poděkováním úžasnému personálu brněnské porodnice Obilní trh, kde jsem přivedla na svět naše první dítě – syna Patrika ♥ Continue reading “Jsem polomáma, zatím…” →

Shift from ‘Them’ to ‘Me’

bittermeblog

Here I was – full of energy and feeling confident again. But I was also feeling pretty angry, battling with emotions of unfairness over losing my job. My commitment to fulfill all required job duties until the end was solid but I was acting resentfully.

I wanted to prove them wrong, provide evidence that they made an error in judgment and underestimated my capabilities. I worked as hard as I could but since it was coming from a place of anger and resentment it cost me a lot of energy and I felt exhausted. Then a friend (thank you Carl ♥) asked me a simple question: “Why are you doing it?” And I answered with my serenade that I want to show everyone that letting me go was a mistake…

His second question made me think much longer:

Why are you giving others so much power over yourself?

Continue reading “Shift from ‘Them’ to ‘Me’” →

Get Some Perspective

bittermeblog

Once I learned I would soon be jobless my professional confidence came down like a shooting star and I got into a vicious circle of never-ending series of questions:

  • What did I do wrong?
  • When did it happen?
  • Did I mess up something I don’t know about?
  • Should I have focused on ‘this’ rather than on ‘that’?
  • If I did ‘this’ differently would it have changed the situation?

I was heading straight down the rabbit hole, beating myself up. This attitude wasn’t helpful for me, and even much less for those around me. But unlike them I didn’t see it – I was obsessed with finding the real reason, pinpointing that one defining moment when things have changed… Continue reading “Get Some Perspective” →